Hlavní vedoucí: Ladislav Šustr, tel. 603 167 703, e-mail: sustr@oreltelnice.cz
Vedoucí: Jiří Hrazdíra (tel. 603 185 696), Bohumila Hrazdírová, Barbora Brizgalová, Pavel Cupák, Dominik Dokoupil, David Jahoda, Veronika Klesalová, Adéla Klvačová, Petr Štědronský, Míra Michlíček, Jaroslava Hrazdírová, Hana Drtilová, Pavlína Wurzelová, Filip Životský
Zdravotník: Anna Hrazdírová
Kuchařka: Vendula Spáčilová
místo konání: Domanín 127 – Borovinka, Bystřice nad Pernštejnem
Neděle – 30.6.2013 den první (foto)
Téma dne: Povolání šlechtických rodů novým českým králem Karlem IV.
 |
 |
 |
Ocitáme se v českých zemích v roce 1347. Země je zanedbaná špatnou vládou Lucemburků a Karel IV. , syn Jana Lucembuského a Elišky Přemyslovny byl právě korunován spolu se svou manželkou Blankou českým králem v rozestavěném chrámu sv. Víta. Korunu mu na hlavu položil 1. český arcibiskup a jeho pozdější rádce Arnošt z Pardubic. Král Karel IV. nechal k tomuto zhotovit už dříve nové korunovační klenoty – svatováclavské.
Nový český panovník Náš král se rozhodl pozvednout svoji zemi a hlavně město Prahu, kterou si zamiloval a kterou se rozhodl zařadit mezi největší města Evropy. Zakládá na Novém městě benediktinský klášter Marie Sněžné a získává od papeže povolení k slovanské bohoslužbě. Povolává mnichy z Dalmácie, Chorvatska a Bosny.
Staré město však nemůže pojmout nové šlechtické a měšťanské rodiny, ani vědce, učence a duchovenstvo, které se král Karel IV. rozhodl do Prahy pozvat, proto sestavil plány na stavbu Nového města pražského. Král povolal do Prahy slavné šlechtické rody, aby se zúčastnily slavnostního položení základního kamene Nového města pražského a společně s králem se zasadili o rozkvět Prahy i zemí českých.
Zajímavosti:
Členové jednotlivých šlechtických rodů které byly povolány před krále.
Rod Kouniců:
Stará česko-moravská rytířská a později panská rodina. Svůj původ odvozují od těch, kteří měli ve znaku leknín. K tomuto rodu příslušel i Heřman a Hroznata, kteří v 1. polovině 12. století pobývali v Jeruzalémě. Jejich potomci založili hrad v Dolních Kounicích na Moravě. Jednu větev tvoří Stošové z Kounic, kteří se dělí na moravskou a českou linii. Druhou větev tvoří Šiškové z Kounic, kteří jsou považováni za přímé předky nynějšího hraběcího rodu.
V svém znaku nosí dva bílé zkřížené leknínové listy v červeném poli a modré růže na zlatém podkladu podle Sezimů z Ústí. Po povýšení do hraběcího a knížecího stavu do erbu přidali další znaky získaných lén.
Rod Pernštejnů:
Výrazný český a moravský šlechtický rod původem z jihozápadní Moravy. Rodu náleží panství Pardubice, Potštejn, Rychnov nad Kněžnou, Litice, Brandýs nad Labem, Lanškroun, Plumlov, Prostějov, Pernštejn, Tovačov, Lipník nad Bečvou, Přerov, Hranice, Louka, Mitrov, Zubštejn a další panství. Jedním z prvních užívajících erb se zubří hlavou byl Štěpán z Medlova (†1235), purkrabí hradu Děvičky na jižní Moravě a správce hradu Veveří. Za počátek písemné historie rodu je považován rok 1208, ze kterého pochází listina úřední povahy. Jejím předmětem byla výměna pozemků mezi Štěpánem a olomouckým biskupem. Nejznámější varianta znaku pánů z Pernštejna má ve stříbrném štítu černou zubří hlavu s červeným jazykem a zlatou spletenou houžví v nozdrách.
Rod Rožmbeků:
Starý český šlechtický rod z rozrodu Vítkovců. Jméno tato větev získala podle hradu Rožmberk, který založil Vok I. z Rožmberka. Hrad získal jméno podle růže, která byla v různých barevných provedeních znakem všech Vítkovců. Základy největšího panství v českém státě vznikly na přelomu 12. a 13. století, kdy se vytvořila důležitá rodová centra, např. Prčice, Vyšší Brod, Soběslav, Veselí nad Lužnicí či hrad Blankenberg v Horních Rakousích, kde vznikla další panství, která se zrodila i ve Slezsku či na Moravě. Přidali Nové Hrady, Třeboň, Strakonice, Sedlčany a další panství na Plzeňsku a dalších částech země.
V erbu Rožmberků je červená růže. Vilém z Rožmberka přidal červeno-stříbrné kosmé pruhy, které upozorňují na příbuznost s italský rodem Ursiniů.
Rod Šternberků:
Jeden z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, o kterém jsou první zprávy již z 2. poloviny 12. století. Rod založil Diviš z Divišova. Před rokem 1241 Zdeslav z Divišova založil nad řekou Sázavou hrad Český Šternberk, jenž je dodnes v držení příslušníků tohoto starobylého rodu. Příslušníci rodu Šternberků výrazně ovlivňují politické události a zastávají i nejvyšší zemské a církevní úřady. V majetku rodiny se nacházejí další hrady a zámky jako Jemniště, Březina, Častolovice a Zásmuky. V erbu se nachází zlatá osmicípá hvězda (německy Stern – hvězda; Berg – kopec, hora) na modrém poli. Rodové heslo: „Nescit occasum“ v latině znamená „Nezná západu“ nebo „Nikdy nezapadá“, míní se tím šternberská hvězda.
Rod Lemberků:
Lemberkové či páni z Lemberka jsou šlechtický rod, který vzešel z Markvarticů. Je nazýván podle hradu Lemberk, založeném v roce 1240 poblíž Jablonného v Podještědí. Zakladatelem hradu i rodu byl Havel z Jablonného, později z Lemberka. Štít erbu je polcený, pravá část má stříbrnou barvu, levá polovina černou.
Rod Pánů z Lipé:
Starý český panský rod. Společný předek všech větví Ronovců, Smil Světlický, se zasloužil i o rod pánů z Lipé. Smilův vnuk Chval založil hrad i město Lipá. Rod se ihned rozdělil na lipskou a pikrštejnskou větev. Jindřich z Lipé držel Žitavu, svým vlivem byl od počátku považován za druhého muže země po králi. Zasloužil se o uhájení Kutné Hory před císařem Albrechtem, za což obdržel funkci podkomořího. Účastnil se vypuzení korunovaného krále Jindřicha Korutanského ze země. Byl jedním ze šlechticů, kteří přivedli Jana Lucemburského na naše území. Za odměnu získal Žitavu, Jan jej jmenoval zemským hejtmanem a dědičně získal úřad nejvyššího maršálka v království. Rod vlastnil majetek v severních Čechách, Krumlov, Lipnici, Brod a statky má i na Moravě.
Erb má ve zlatém štítě černé ostrve.
Pondělí 1. 7. 2013 – den druhý (foto)
Téma dne: Zahájení stavby Nového města pražského
 |
 |
 |
Do Prahy se sjíždí architekti a stavitelé z českých zemí i celé Evropy. Než se ale započne stavba, je třeba vytěžit mnoho vozů kamene na základy a zdivo domů, vypálit hromadu cihel na klenuté sklepy a chodby domů, vytěžit mnoho hektarů lesa na stropní trámy, střechy, okna, dveře a vybavení. Bez těchto surovin by Nové město pražské nemohlo být zbudováno, proto král přikázal všem šlechtickým rodům, aby se vypravili na svá panství a zajistili materiál pro zahájení stavby.
Poddaní se rozjeli do celého kraje. Ti, kdo se doposud řemeslu nenaučili, byli poučeni mistry řemesla a stali se z nich kameníci, tesaři a cihláři.
Členové šlechtických rodů dostali od krále darem rodové roucha a materiál na výrobu měšců na dukáty. Každý si pak ozdobil své roucho rodovým znakem a vyrobil si měšec.
Těm nejlepším řemeslníkům se dostalo cti, zúčastnit se zkoušky stavitelské zdatnosti pod vedením slavného stavitele Matyáše z Arrasu. Na základě této zkoušky byla rodům svěřena stavba významných budov.
Zajímavosti:
Na Novém městě pražském se začaly stavět první stavby:
Úterý 2. 7. 2013 – den třetí (foto)
Téma dne: Otevření Karlovy university, návštěva královských koníren, Svatba Karla IV. s Annou Svídnickou
 |
 |
 |
 |
Karlova univerzita
Pozvednutí významu českých zemí a města Prahy by nebylo možné bez zvyšování vzdělanosti. Král Karel IV. proto rozhodl o založení první university ve střední Evropě.
Založení Pražské univerzity bylo potvrzeno třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., nadační listinou Karla IV. a konečně tzv. Eisenašským diplomem.
Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské.
Návštěva královských koníren
Král Karel IV. pozval členy šlechtických rodin do svých koníren, aby jim ukázal svoje nádherné koně a stáje. Zároveň s prohlídkou si členové šlechtických rodů mohli vyzkoušet jízdu na těchto ušlechtilých zvířatech a dozvědět se něco o jejich chovu.
Svatba s Annou Svídnickou
Po smrti své první ženy Blanky z Valois, se král oženil s Annou Falckou. Bohužel ani toto manželství nevydrželo dlouho, neboť Anna náhle umírá. Karel se uchází o ruku další ženy Anny Svídnické, s jejímž otcem Bolkem Svídnickým se po letech rozbrojů udobřil. Na svatbu jsou pozvány i významné šlechtické rody ze zemí koruny české, aby společně s králem oslavili významný den.
Zajímavosti:
Při stavbě nového města pražského museli členové šlechtických rodů prokázat své tesařské dovednosti. Král vyhlásil zoušky tesařské zdatnosti, které spočívali ve dvou úkolech:
– při prvním úkolu musel každý člen rodu zatlouci hřebík, p
řičemž byly sčítány údery, kterých bylo potřeba k úplnému zatlučení do špalku. Šlechtický rod s nejmenším počtem úderů zvítězil.
– při druhém úkolu musel každý člen rodu zatlouci hřebík přesně do poloviny, k čemuž měl celkem 5 úderů kladivem. Odchylky v přesnosti byly potom sečteny a byl určen nejúspěšnější rod.
Král pozval šlechtické rody na slavnostní večeři, která se konala po svatebním obřadu na Vyšehradě. Podávány byly cizokrajné pokrmy z daleké Bologně.
Po večeři šlechtické rody bavily krále a jeho družinu divadelními výjevy ze starého města pražského v prostorách Vladislavského sálu.
Společný portrét od mistra Nikona
Středa 3. 7. 2013 – den čtvrtý (foto – rozšířená galerie)
Téma dne: Plavba čínským mořem. Tajemství pěstování čaje.
 |
 |
 |
 |
Do Prahy dorazil mor. Všichni, kteří se nakazili, musejí na příkaz krále setrvat ve svých domech a nesmí vycházet ven. Aby přežili, musejí jim ostatní obyvatelé nosit léčebné lektvary a jídlo. Je to pro město těžká doba a potravin je velký nedostatek. Obyvatelé Prahy se musí vypravovat i do hlubokých lesů a bažin, aby opatřili léčivé byliny na posilující lektvar pro královské dvořany, kteří se jinak bojí vyjít z hradu ven .
Král sleduje snahu svých poddaných o boj se zákeřnou nemocí a všechny, kteří se starají o nemocné je připraven odměnit.
Zmatení pražané jsou vystaveni chaosu, neboť celá dvorana i s králem je v karanténě na hradě.
Postupně se však daří sestavkit krizovou radu složenou se zástupců každého z rodů a ti začnou chod ve městě sami řídit.
Po té, co je uvařen ochranný lektvar ujímá se znovu správy města sám Karel IV. a vyhlašuje závěrečný boj s morovou nákazou. Po úmorné bitvě je nakonec nákaza poražena a chod města se může znovu obnovit.
Otevřena je opět Karlova universita a jízdárna v královských konírnách.
Večer spolu všichni stateční šlechtici hodují, opékají malá selátka (špekáčky) a pečou na ohni trdelníky. To byla ale dobrota.
Zajímavosti:
Čtvrtek 4. 7. 2013 – den pátý (foto)
Téma dne: Cesta do Říma na korunovaci Karla IV. římským císařem
 |
 |
 |
Díky moudrosti a diplomatickým schopnostem vliv našeho krále Karla IV. stále roste. Nejen, že pozvednul význam zemí Koruny českých, ale vydobyl si také významné postavení v celé Evropě.
Píše se rok 1354 a král vyráží na korunovační jízdu do Říma. Spolu s ním vyjíždí také zástupci šlechtických rodů, kteří tvoří jeho doprovod.
Po cestě procházejí přes hranice několika zemí, na kterých musí každý předložit strážcům hranic cestovní listiny. Cesta byla dlouhá a tak kromě chůze byly zapřazeny i povozy zvané Regio.
„Na Boží hod velikonoční časně ráno vyjel pan Karel na pole mimo město a tam k němu přišli Římané a převeliké množství lidí ze všech končin světa, všichni sedíce na silných koních, ve zbrani a v přilbách s chocholy, připraveni jako k boji, projevovali svou pohotovost k službám.“
Po velkolepém příjezdu do města byl uveden do svatopetrské baziliky a po předchozím požehnání a obvyklých obřadech byl při slavné mši pomazán a korunován za císaře zároveň se svou manželkou, paní Annou Svídnickou papežským legátem Pierrem de Colombiers. Slavnostní hostina se pak konala v Lateránském paláci. Pro české země to byl zvlášť památný den, poprvé v dějinách se totiž stal český panovník římským císařem.
Členové šlechtických rodů po té vyrazili na prohlídku Říma a místních galerií a krčem.
Po návratu ro rodné země se všichni věnovali odpočinku, koupání v očistných lázních a přepočítávání rodových majetků.
Zajímavosti:
Víte kolik se vejde do povozu (vlaku) pouze s jedním kočárem (vagónem) členů šlechtických rodů. No přece všichni (47) a ještě se tam vešli i někteří ctihodní dvořané, průvodčí a dokonce i kočí. Ti ostatní museli jet bričkou po prašných cestách :-).
Pátek 5. 7. 2013 – den šestý (foto)
Téma dne: Udělení výsady domovních štítů, rytířské hry
 |
 |
 |
Moudrý král vydal v ranních hodinách příkaz, aby se obyvatele města Prahy pustili do úklidu svých obydlí i veřejných prostor a předešli tak rozličným nemocem a chaosu. Za splnění tohoto příkazu udělil král vzácnou výsadu domovního štítu. Domy měšanské i šlechtické byly osazeny štíty s rozličnými názvy a symboly, které si navrhli sami jejich obyvatelé. Dvořané oddaní králi pak tyto názvy posuzovali a udělovali souhlas k jejich výrobě, která probíhala až do poledního pokrmu. Město vzkvétalo a doba míru umožnila i věnovat se rozličné zábavě, proto král KareI IV. vyhlásil rytířské hry. Udatní rytíři se utkali v lukostřelbě, hodu kopím do dáli i bojovém běhu v režných pytlích.
Protože si země české i moravské v tento den připomínali příchod zvěrozvěstù Cyrila a Metodìje, byla v podvečerních hodinách sloužena mše svatá v chrámu sv. Víta. Při této příležitosti byl do Prahy pozván vzácný host P. Michael Jelínek, který mši sloužil. Členové šlechtických rodù zpívali písně a vytvořili společenství hodné významu tohoto svátku.
Po bohoslužbě probíhla večerní hostina a odpočinek.
Zajímavosti:
Názvy domových štítù
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Sobota 6. 7. 2013 – den sedmý (foto)
Téma dne: Cesta šlechtických rodů pro velvyslance zemí Koruny české, Zahájení stavby Karlova mostu a pasování do rytířského stavu
 |
 |
 |
 |
Země Koruny české není možné spravovat z Prahy, proto v každé zemi je stálý velvyslanec řídící její hospodářský i správní chod a dohlížející na plnění vůle královy. Král svolává velvyslance každý rok na společná setkání do Prahy, kde rokují o chodu země. Čas setkání se přiblížil, proto král vyslal zástupce šlechticých rodů, aby přivedli velvyslance do Prahy a poskytli jim po cestě ochranu a pomoc při výběru daní. Pokladnice královská je již díky budování Nového města pražského skoro prázdná a tak nastal nejvyšší čas na odvod pravidelné daně.
Rody byly vyslány do těchto končin země Koruny české:
Horní Falc – Rožmberkové
Horní Lužice – Lemberkové
Slezská knížectví – Pernštejnové
Dolní Lužice – Šternberkové
Moravské markrabství – Páni z Lipé
Chebsko – Kounicové
Všechny rody splnily králův úkol a přivedli velvyslance do Prahy. Po cestě vybrali rovněž 30 stříbrných dukátů na daních, což opět naplnilo královskou pokladnici. Budování Nového města pražského mohlo pokračovat. Královští stavitelé vydávali nová povolení na stavby kostelů, paláců, šlechtických a měšťanských domů, rovněž domů služebných a koníren. Rody se opět pustili do stavby a tak se na druhém břehu Vltavy začaly rýsovat jasné obrysy nového města.
Stavba šla však pomalu, neboť materiál musel být dopravován na druhou stranu řeky na vorech. Stávající mosty by neunesly zátěž a tak moudrý král rozhodl, že na místě bývalého Juditina mostu, který odnesla povodeň, bude vystavěn nový Pražský (Karlův) most, který spojí oba břehy Vltavy a propojí starou a novou část Prahy.
Rody musely nejprve sehnat dostatek materiálu a předstoupit před krále. Ten jim potom udělil výsadu, podílet se na této významné stavbě. Nejprve ale čekala členy šlechtických rodů noční zkouška odvahy a slavnostní rituál povýšení do rytířského stavu.
Po setmění se všichni sešli u slavnostního ohně, odkud byli postupně šlechtici povoláváni do nedalekého lesa. Cesta na posvátné místo byla tajná, proto byli po skupinkách vedeni se zavázanýma očima až do středu lesa. Poslední část cesty již musel absolvovat každý sám po cestě vyznačené lucernami. Nejprve se setkali se zbrojnošem, který prověřil jejich příslušnost ke šlechtickému rodu. Potom postupovali dál, až na posvátné místo, kde je čekal sám král Karel IV. Právě on pasoval každého příchozího do stavu rytířského a přijal ho mezi své nejbližší. Stav rytířský však není spojen jen se správou věcí pozemských, ale rovněž s ochranou víry Boží, proto byli od krále postupoval každý rytíř k vyslanci samotného papeže, který jim udělil požehnání a vyzval je k ochraně hodnot duchovních. Slavnostní rituál skončil nad ránem pod jasnou hvězdnou oblohou.
Neděle 7. 7. 2013 – den osmý (foto)
Téma dne: Výroba vitráží na Týnský chrám, stavba Karlova mostu a zahájení lovecké sezóny
 |
 |
 |
Stavba Nového města pražského se pomalu chýlí ke konci, zbývá jen dokončit umělecké práce na nově postavených kostelích. Král proto povolal šlechtické rody, aby se ujali výroby okenních vitráží a vytvořili barevné ozdoby, jimiž proniká světlo. Nejprve byly vyrobeny olověné obrysy a po té do nich byly vkládán barevná skla.
Zatímco některé rody pracovaly na vitrážích, jiní byli povoláni, aby se podíleli na stavbě Karlova mostu. Každý člen rodu si usadil svůj kámen (desku) na připravenou kamennou klenbu.V podvečer byl most již těsně před dokončením, zatím však nebyl otevřen.
Pro zpestření času svých poddaných vyhlásil král Karel IV. loveckou sezónu. V nedalekém lese se již přemnožili kanci i vysoká zvěř, což se projevilo i během rituálu na pasování do stavu rytířského v předchozí noci.
Během dne byla odlovena pro královskou kuchyni tato zvěř (dva tucty divokých prasat, jelen šesnácterák, jeden tucet srn, tři daňci)
V podvečer se konala slavnostní bohoslužba uprostřed lesa, kterou sloužil duchovní správce P. Ladislav Kozubík z významné vísky Telnice, nacházející se na území Moravského markrabství. Rody zpívaly chorály a předčítaly z biblických textů. Na oltáři byl vidět také rukopis biblických textů, které byly vytvořeny na fakultě teologické university Pražské (Karlově).
Všichni rytíři již byli velmi unaveni ze stavby i lovu a proto byl den ukončen svěšením slavnostní vlajky a pozdravením pokoje. Zítra nás již čeká slavnost otevření Nového města.
Pondělí 8. 7. 2013 – den devátý (foto)
Téma dne: Dokončení Karlova mostu, převoz material na pramicích, SLAVNOST na oslavu dostavby Nového města pražského
 |
 |
 |
Karlův most je již takřka dokončen. Král vyhlásil poslední zkoušku plavitelské zdatnosti. Přes Vltavu se vydávají poslední pramice, aby převezly zbylý material na stavbu. Zkouška se skládala z běhu k Vltavě, kde zástupci rodů nastoupili na převoz a přejeli na druhý břeh pro material. Zpět se každý rod musel dostat na plovoucím voru kolem střeleckého ostrova, kde na ně čekala „střelená“ Viktorka. Odtud pokračovali ke břehu a pak přímo ke králi na Vyšehrad. Všichni zkoušku složili a pořadí určil jen čas potřebný.
Po poledním osvěžení v královském bazénu následovalo slavnostní otevření Karlova mostu a přechod ze Starého města pražského na Nové město.
Dopoledne vyhlásit král sčítání rodových majetků. Byla to poslední příležitost, kdy mohly členové šlechtických rodů dostavět své stavby na Novém městě Pražském a za zbytek stříbrných dukátů nakoupit material. Na nejbohatší rody čekla v podvečer královská odměna.
Král pozval u příležitosti otevření Nového města pražského celý dvůr i všechny členy šlechtických rodin na slavnostní večer a královskou hostinu. Svým poddaným věnoval pečené sele na rožni, ke kterému každý rod připravil slavnostní oblohu.
Úderem 19 hodiny byl slavnostní večer zahájen veřejnou popravou čarodějnice. Po setnutí hlavy této proklaté ženy pokračoval večer hudebním vystoupením, čtením z pražských pověstí, a po setmění také tajemnou stezkou pro odvážné šlechtice.
Hodovalo se až do ranních hodin a bylo to opravdu královské.
Úterý 9. 7. 2013 – den desátý (foto)
 |
 |
 |
Po slavnosti bylo vstávání poněkud ospalé, presto se všichni nakonec probudili a začali se připravovat na odjezd z Prahy. Každý šlechtic měl za úkol uklidit si ve svém dome a podílet se také na úklidu veřejných proctor.
Kolem 10 hodiny se již začli za hradbami objevovat starší členové šlechtických rodů I se svými povozy. Nové město pražské bylo dokončeno a nyní nás čekala cesta domů.
Tak ahoj rytíři, zase příště :-)))
