170701_Tábor_053

Tábor 2017 – 2. den

Sdílet obsah na...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on Pinterest

 

V noci přijel do Nového Yorku člověk zvláštního vzezření a chování. Byl oblečen jako ten poslední honák krav, ale zlata měl snad víc, než místní banka. Jen co vstoupil do saloonu a hodil do sebe dva panáky whisky, začal vyprávět chlapům, co tam seděli, takové historky, že jim zněly jak rajská hudba. Vyprávěl o řekách plných zlata, krásných údolích plných zvěře, o šťavnatých pastvinách táhnoucích se kam až oko dohlédne… Všichni, co ho poslouchali, mu přímo viseli na rtech. Ten, když zjistil, že zaujal celou hospodu, vytáhl z vesty mapu a ukázal, kde tato vysněná země leží a sám sebe prohlásil za guvernéra té oblasti. A hned také dodal, že kdo by měl zájem, tomu může odprodat díl tohoto území.

Všichni, kdo se to dozvěděli, dávali na hromádku svoje úspory, aby si mohli zakoupit svůj kus země. Nikdo ale neměl tolik úspor, aby si mohl hned vysněné pozemky zakoupit. V osadě se začalo o to víc budovat a vyrábět a za utržené peníze si zeměchtiví dobrodruzi běželi od toho zvláštního člověka, který si říkal guvernér, koupit svůj vysněný kus země kdesi daleko na západ. Když už neměli peníze, nabízeli guvernérovi i jiné hodnotné věci.

 

Ráno za námi dorazili do Nového Yorku tři opozdilí členové našich rodin, kterým ujela včera loď a museli tedy čekat na další.

Když se naše rodiny dozvěděly o tom zvláštním člověku a jeho nabídce, okamžitě začaly shánět peníze na koupi pozemků v daleké zemi. Zapojili se do budování různých staveb s tím, že je co nejdříve prodají, aby měly prostředky ke koupi již zmíněných pozemků. A protože jsou naše rodiny zvyklé na práci, šlo jim dílo rychle od ruky. Dokonce oželeli i část svého poledního volna, aby mohli dokončit svoje výtvory. Stihli si u toho i obarvit a nabatykovat svoje rodinné šátky. Zanedlouho tedy zbudovali nejen obyčejné obytné domy různých velikostí, ale taky hotely, školy, stodoly, kostely, továrnu na klobouky, saloon, šerifský dům i s vězením, banku a další. Za svou píli byli bohatě odměněny, protože banka od nich veškeré budovy odkoupila, zvlášť, když je zástupci rodin představili a vychválili. Pak všechny rodiny vyhledali výše zmíněného „guvernéra“ a odkoupili od něho pozemky v jeho zemi.

170701_Tábor_032        170701_Tábor_029

Zakoupené pozemky hned kreslil do mapy. V lokálu vypukla pěkná mela, protože každý chtěl mít na svém území pastviny, řeku i kus lesa.

I naše rodiny se snažiliy získat, co nejlepší kus země. Takže někteří odkoupili pozemek u jezera, další u potoka, dále území pod skalami nebo zakoupili dokonce borový les, louku nebo pastviny.

Po čase bylo celé území, které samozvaný guvernér spravoval, rozděleno a zakresleno do mapy.

V tento čas zavítal do Nového Yorku i potulný fotograf a naše rozjařilé rodiny si nechaly udělat i společnou fotografii na památku. Aby té radosti nebylo málo, dorazila k nám i naše oblíbená kuchařka Vendy, že pojede na dobrodružnou výpravu s námi.