V polovině října vždy končíme probíhající ročník Jihomoravského bicyklení. Podzimní výlety mám moc rád pro jejich neopakovatelnou atmosféru a nádherně vybarvenou přírodu. A když navíc vyjde i počasí, je zážitek hluboko zapsaný v paměti.
Tak tomu bylo právě i letos 17.10.2021. Po 10. hodině dopoledne jsme se setkali na parkovišti u kempu Suchý. Bylo docela čerstvo, ale to se dalo v těchto dnech čekat. Účastníci na tento stav byli náležitě připravení, včetně dvou nejmladších v zateplených kombinézách, protože tito drobci nešlapali a neměli se tedy jak zahřát. Po skupinovém fotu jsme vyrazili po cyklostezce směr Protivanov. Po kilometru jsme odbočili na žlutou turistickou a prokousali se i po rozježděné lesní cestě. V Protivanově jsme se zastavili na krátké občerstvení v restauraci Gril Tour, protože další možnost hospůdky připadala v úvahu až v cíli v Plumlově. Odtud se vydala první skupina s nejmenšími Cupákovými po vedlejší silnici do Nivy. Tady došlo asi na největší stoupání dnešního výšlapu. Nad Nivou jsme se ale mohli pokochat výhledem z rozhledny Kopaninka po okolní krásné podzimní přírodě.
Mezitím se připojila i druhá skupina a po vystoupání na rozhlednu a složitém projití vchodovým turniketem jsme sjeli do Repech a vjeli jsme po cyklostezce do vojenského prostoru. Všichni do jednoho si doslova užívali 8 kilometrový sjezd vojenským újezdem po pěkné asfaltové cestě, nedoknutou přírodou vybarvenou paletou podzimních barev, kdy pod koly šustí první spadané listí. Snad kromě Barunky, kterou tato část výletu uspala. Pak jsme se už napojili na silnici v Hamrech a pokračovali přes Žárovice a Soběsuky do Plumlova. A protože jsme byli krásně rozjetí, přejeli jsme odbočku k Podhradskému rybníku, takže jsme se kousek vraceli, ale stálo to zato. Pohled přes rybník na plumlovský zámek byl úžasný. Takže když dámská část skupiny našla Markétinu náušnici, jsme se znovu celá skupina musela vyfotit pod zámkem. Pak jsme se přesunuli na náměstí, kde už čekalo doprovodné vozidlo (Boha), bez kterého by dnešní cyklovýlet nebyl tak úspěšný. Řidiči se tedy otočili pro vozidla do Suchého a ostatní zatím vyčkávali jejich příjezdu v restauraci a kavárně. Po nalodění se jsme tedy konečně vyrazili přes Prostějov po dálnici domů.
Vzhledem ke krásnému slunečnému dni a hlavně profilu trati, který vedl v podstatě pořád z kopce, si myslím, že se poslední společný cyklovýlet všem moc líbil.
Jiří Hrazdíra
Jihomoravské bicyklení
