Asi není lepší čas na projetí Brnem, než páteční odpoledne. Tento pátek to zjistili všichni účastníci našeho výjezdu. Snad kromě Roberta, který vyjel na vlak do Brna celkem brzy, ale pak volal, že po cestě v dešti promokl na kost a celý víkendový výjezd vzdává. Všichni ostatní se ale nakonec šťastně dostali na sraz, do Bystřice nad Pernštejnem ke Sporthotelu.
Příjemná paní na recepci nás ubytovala a dovolila nám uschovat naše kola do technické místnosti. Společně jsme pak vyrazili na večeři a po ní se uložili, abychom nabrali síly na zítřejší trasu. Ráno u snídaně ale naše „rosnička“ Ilonka věštila, že v 10 hodin se na 90 % spustí déšť. Výprava se tedy rozdělila na 2 skupiny. Pracovně je nazveme skupinou A a skupinou B.
Skupina A (Roman, Martin, Eva, Pavel, Petr a Michal) se předpovědi rosničky nezalekla a vyrazila nejkratší cestou na hrad Pernštejn. Skupina B (Ilona, Boha, Marky, Laďa, Honza, 2x Jirka a Maruška) byla zdrženlivější a jala se ohlašovaný déšť přečkat v Bystřici. A zatímco skupina A šlapala ku hradu, skupina B vyrazila na obhlídku města. Prohlédla si pěkné náměstí, kde uprostřed mezi stromky je symbolicky vytvořená umělá říčka Bystřice, a pak navštívila místní informační centrum, kde zjistila, co zajímavého se v Bystřici nachází.
Mezitím skupina A dorazila na Pernštejn a absolvovala prohlídku krásného hradu, který se často objevuje ve filmových pohádkách. Když v 10 hodin pršet nezačalo, skupina B si v místní stylové kavárně Franqueza dala výbornou kávičku, zákusky a další dobroty. Potom se skupina vydala na prohlídku místního Městského muzea, kde si prohlédla expozice rybářství, těžby uranu na Vysočině, místních řemesel nebo historii města. Když ani pak nepršelo, absolvovala skupina prohlídku muzea Veterán Tatra klubu, kde je k vidění velké množství osobních vozů Tatra i motocyklové a automobilové veterány jiných značek. Nechybělo ani velké množství plastových nákladních tatrovek, s kterými si hrály na pískovištích snad všechny generace kluků. Prohlídkou nás provázela paní majitelka a vyprávěla nám různé zajímavosti k vystaveným exponátům a pozvala nás na velký sraz veteránů, který se každoročně koná na náměstí. Letos bude tato velkolepá akce 12. srpna. Když ale ani potom jsme se deště nedočkali, dohodli jsme se, že po obědě vyrazíme na menší výjezd.
Skupina A se po prohlídce občerstvila na hradním nádvoří a vydala se na předem plánovanou trasu do Dolní Rožínky ke strašidelnému zámku Draxmoor. Odtud pokračovala do vesničky Zvole, kde stojí krásný kostelík svatého Václava, který vyprojektoval slavný architekt Jan Blažej Santiny-Aichel, autor takových skvostů, jako je kostel Panny Marie ve Křtinách, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, kostel sv. Petra a Pavla v Rajhradě a mnoho dalších. Dokonce zde naši skupinu provedl s výkladem místní kostelník a mohli se tak podívat i na věž kostela a dozvěděli se různé zajímavosti o této krásné stavbě.
Skupina B mezitím funěla do kopce k rozhledně Karasín, odkud je krásný výhled po okolí. Po malém občerstvení sjeli všichni směrem k Vítochovu a pak na lesní cestu, aby se dostali k Vírské přehradě. Po troše krosu a pár pádech se skupina B dostala na cyklostezku vedoucí kolem přehrady a kochali se krásnou scenérií přehrady a okolní přírody. Takže se často zastavovalo na focení jak vodní plochy, v které se odráželo odpolední sluníčko, tak třeba i Evropského stromu roku 2020 – Chudobínské borovice. Po nějaké době jsme přijeli na hráz Vírské přehrady a pak jsme sjeli pod hráz do Víru. Odtud nás čekal výšlap nahoru do Bystřice. Jezdkyně na elektrokole si krátily čas vykládáním po cestě, a protože jely pomalu, aby se slyšely, tak Ilona v jednu chvíli ztratila kontrolu nad strojem a opřela se o kamennou stěnu vedle silnice. Následky pak pocítila už večer, kdy pak musela večeřet levou rukou. Po pětikilometrovém stoupání jsme se šťastně dostali do Sporthotelu. Skupina A už v tu dobu byla na večeři a skupina B si večeři pořešila nákupen v Albertu. Večer někteří zalehli o chvíli dřív a někteří si dali ještě pivko a shlédli finále fotbalové Ligy mistrů.
V neděli po snídani jsme se sbalili a na parkovišti proběhlo hromadné foto účastníků. Pak už konečně došlo k akci Hurá na Borovinku. Po cyklostezce proti proudu říčky Bystřice jsme se dostali k rekreačnímu areálu Borovinka, kde jsme se občerstvili a pak se vydali k dalšímu občerstvovacímu stanovišti na Domanínský rybník. Odtud jsme pokračovali cyklostezkou dál až k centru Eden, kde jsme se mezi sebou rozloučili, protože někteří už spěchali domů, někteří se chtěli podívat do centra Eden a někteří měli zájem o park miniatur hradů a tvrzí, které se nachází v okolí.
I když předpověď počasí na tento víkend nebyla moc příznivá, tak nakonec se i tento cyklovýlet podařil a nechtěnou úpravou programu jsme společně projeli větší část Bystřicka, než jsme měli naplánováno. Nakonec nezbývá, než popřát pohodové prázdniny a sejdeme se zase u dalšího společného výjezdu v září.
Jiří Hrazdíra
Jihomoravské bicyklení
