Sobota 6. 7. 2013 – den sedmý (foto)
Téma dne: Cesta šlechtických rodů pro velvyslance zemí Koruny české, Zahájení stavby Karlova mostu a pasování do rytířského stavu
Země Koruny české není možné spravovat z Prahy, proto v každé zemi je stálý velvyslanec řídící její hospodářský i správní chod a dohlížející na plnění vůle královy. Král svolává velvyslance každý rok na společná setkání do Prahy, kde rokují o chodu země. Čas setkání se přiblížil, proto král vyslal zástupce šlechticých rodů, aby přivedli velvyslance do Prahy a poskytli jim po cestě ochranu a pomoc při výběru daní. Pokladnice královská je již díky budování Nového města pražského skoro prázdná a tak nastal nejvyšší čas na odvod pravidelné daně.
Rody byly vyslány do těchto končin země Koruny české:
Horní Falc – Rožmberkové
Horní Lužice – Lemberkové
Slezská knížectví – Pernštejnové
Dolní Lužice – Šternberkové
Moravské markrabství – Páni z Lipé
Chebsko – Kounicové
Všechny rody splnily králův úkol a přivedli velvyslance do Prahy. Po cestě vybrali rovněž 30 stříbrných dukátů na daních, což opět naplnilo královskou pokladnici. Budování Nového města pražského mohlo pokračovat. Královští stavitelé vydávali nová povolení na stavby kostelů, paláců, šlechtických a měšťanských domů, rovněž domů služebných a koníren. Rody se opět pustili do stavby a tak se na druhém břehu Vltavy začaly rýsovat jasné obrysy nového města.
Stavba šla však pomalu, neboť materiál musel být dopravován na druhou stranu řeky na vorech. Stávající mosty by neunesly zátěž a tak moudrý král rozhodl, že na místě bývalého Juditina mostu, který odnesla povodeň, bude vystavěn nový Pražský (Karlův) most, který spojí oba břehy Vltavy a propojí starou a novou část Prahy.
Rody musely nejprve sehnat dostatek materiálu a předstoupit před krále. Ten jim potom udělil výsadu, podílet se na této významné stavbě. Nejprve ale čekala členy šlechtických rodů noční zkouška odvahy a slavnostní rituál povýšení do rytířského stavu.
Po setmění se všichni sešli u slavnostního ohně, odkud byli postupně šlechtici povoláváni do nedalekého lesa. Cesta na posvátné místo byla tajná, proto byli po skupinkách vedeni se zavázanýma očima až do středu lesa. Poslední část cesty již musel absolvovat každý sám po cestě vyznačené lucernami. Nejprve se setkali se zbrojnošem, který prověřil jejich příslušnost ke šlechtickému rodu. Potom postupovali dál, až na posvátné místo, kde je čekal sám král Karel IV. Právě on pasoval každého příchozího do stavu rytířského a přijal ho mezi své nejbližší. Stav rytířský však není spojen jen se správou věcí pozemských, ale rovněž s ochranou víry Boží, proto byli od krále postupoval každý rytíř k vyslanci samotného papeže, který jim udělil požehnání a vyzval je k ochraně hodnot duchovních. Slavnostní rituál skončil nad ránem pod jasnou hvězdnou oblohou.
